Pohyb, dech a zvuk jsou neoddělitelně propojené aspekty lidské existence. Narazíte na ně zejména ve východních filozofiích, cvičeních a meditacích. Pro mě se pojmenovanými a více uchopenými staly až při setkáním s tantrou. Byť jsem se již tou dobou věnovala meditacím, cvičení jógy, tanci i pránájámě (dechovým cvičením).
Dnes kdykoli cítím stagnaci, špatné myšlenky, smutek, bolest v emocích nebo v těle nebo cokoliv jiného podobného, zamyslím se nad tím, jak jsem na tom v daném období/chvíli s těmito aspekty. Velmi často zjišťuji, že právě nedostatek pohybu (protahování, posilování), hlubokého vědomého dechu a zvukových vibrací (tedy vydávání zvuků jiných než obyčejné povídání), mě přivádí a nebo ponechává ve stavu této negace nebo stagnace. Dnes už tuším, jak tyto mechanismy v mém těle fungují, a proto občas s větším vypětím někdy s menším vypětím vůle dokážu svou životní energii opět rozproudit tím správným směrem.
A chtěla bych se pokusit s vámi své poznatky sdílet, abyste je také mohli využít.
Pohyb.
Naše tělo bylo stvořeno pro pohyb. Nebyli jsme stvořeni pro dlouhé hodiny sezení u počítače, ani ležení na gauči u televize, tabletu nebo telefonu. Právě dlouhé hodiny v téměř nehybných pozicích, jsou obvykle prvotním „spouštěčem“ stagnace energie v těle. Stagnaci energie v těle, bych klidně nazvala v prvopočátcích lenivostí, nechutí cokoli dělat, cokoli tvořit, projevovat se, hýbat se atd. V dlouhodobém kontextu se pak připojuje skutečné volání těla o změnu, o pohyb, a to skrze bolesti, přibývání na váze, různými onemocněními. Pohyb, jakékoli cvičení, tanec, protahování, pokud je prováděn vědomě, pomáhá rozproudit naší energii. Rozproudí krev, rozproudí lymfu a tělo se pomocí potu a zrychleného, prohloubeného dechu začíná zbavovat toxinů a pak spouštět regenerační procesy. V energetické rovině zase pohyb pomáhá setřást ze sebe cizí nebo negativní energii a vybít negativní emoce, urovnat si myšlenky. Mechanismus vzájemného propojení aspektů pak působí tak, že čím pružnější, pevnější a hbitější máme tělo, tím rychlejší, stabilnější a flexibilnější je naše mysl a vyjadřování. Ne jen, že je nám lépe fyzicky, máme pocit více energie (ve skutečnosti jí nemáme více, ale jen vnímáme její pohyb), ale také dokážeme být koncentrovanější, snadněji hledáme řešení, pevněji si stojíme za svými názory, snadněji si nastavujeme hranice a dokážeme vidět situace z více úhlů a tedy být i empatičtější. Nestojí to za pořádnou procházku v lese nebo domácí taneček?
Dech.
Dech, je skutečná lidská potřeba. Bez dechu, není život. A já říkám, že dech, je život. Zaměřili jste se někdy na pozorování svého vlastního dechu? Do jakých částí těla dýcháte? Dýcháte do bříška? Zvedáte při nádechu hrudník nahoru). Jak dlouho vám trvá nádech, jak dlouho vydechujete? Dokážete vlastně dech vůbec jen pozorovat, aniž byste ho měnili? Dech je pomyslný stavební kámen většiny meditačních technik. Je ale také nesmírně důležitý pro proudění naší energie v těle. Pomocí dechu můžete regulovat své mentální rozpoložení, svůj zdravotní stav ale také své pocity a emoce. Dechových technik dnes existuje celá řada a využívat je lze opravdu s různými záměry.
Já osobně považuji za klíčový plný jógový dech. Zjednodušeně řečeno hluboký dech do bříška, hrudníku (hrudník spíše rozšiřovat než zvedat) a podklíčků a pak plný výdech od podklíčků po bříško. Tento dech, pomáhá zklidnit nervový systém, redukovat stres, úzkost, soustředit mysl. Na fyzické rovině pomáhá zvýšit kapacitu plic, rozhýbat bránici a tím promasírovat vnitřní orgány v dutině břišní, čím zlepšuje trávení, normalizuje krevní tlak a lépe okysličit celé tělo. Jde o jediný způsob, jak opravdu rozhýbat a posílit bránici, která je zásadní pro správné držení těla, okysličení organismu a regeneraci vnitřních orgánů. A při tom je to tak jednoduchý nástroj, který máme neustále v sobě. Na zklidnění těla, mysli a zlepšení imunity stačí jen pár minut denně. Jdete do toho?
Zvuk.
Zvuky jsou hluboce propojeny s našimi pocity, emocemi a na to navazují fyzické reakce v těle. Všimli jste si někdy, že některý druh hudby vás dokáže přímo vystresovat a jiný zase ukolébat do totálního bezpečí a relaxu? Ano, s tím se dá hodně zapracovat. Všimněte si, že dokud byly filmy beze zvuku, bylo pro herce mnohem těžší vytvořit atmosféru a vyvolat v divácích emoce. Dnes hudba dokresluje a podprahově ovlivňuje spoustu našich rozhodnutí, myšlenek a pocitů. Bohužel ne jen ve filmech, ale téměř všude – v rádiu, v obchodních centrech, v televizi. Zaměřte se také někdy na to, co se s vaším tělem stane (jak se cítí), když z ruchu města odjedete na tichou pomalou procházku do lesa a nebo naopak.
Zvuky, které nás hodně ovlivňují a v naší společnosti jsou vysoce potlačené, jsou naše přirozené lidské zvuky. Ty, které nám byly v dětství zakazovány, třeba jako křik, pláč a jiné skřeky. Nebo jsme byli za zvukové projevy shazováni, například komentáři, že zpíváme falešně a že máme být raději potichu. Někdy pak máme v dospělosti tendenci své projevy přehánět a „překřičet“ všechny ostatní. Nebo když nám není dobře naopak jen sedíme v koutě jako myšky a vše si necháme líbit. A pak, když už míra opravdu přetekla z nás vyjedou naprosto nevhodná slova a křik, kterého později litujeme. A při tom by stačilo začít trochu pracovat s hlasem a občas si dovolit hlasitě vydechnout, vydat jakýkoliv zvuk, radostí si zavýskat nebo vztek vykřičet do polštáře. Rozvibrovat své hlasivky a s tím i celou páteř. Uvolnit přetlak, ať už dobrý nebo špatný, z našeho těla a bezpečně dostat přebytečnou energii z těla a vyjádřit svou emoci. Není vždy potřeba křičet, ječet, výskat, ale jemné dlouhé „aaah“ při výdechu nebo broukání melodie mohou občas způsobit zázraky. Nebojte se být slyšet, zvuk je vibrace, která nese energii a energie, je vibrace, která hýbe vesmírem.
Rozhýbejte své tělo pomocí pohybu, dechu a zvuku, rozproudíte svou energii.
Pozorujte své projevy – pohyb, dech, zvuk – a budete v přítomnosti.
Bude pak pro vás mnohem jednodušší žít spokojený život.
Budete lépe chápat své potřeby.
Budete uvolněnější.
Budete umět lépe zpracovávat své emoce.
Budete si snadněji uspořádávat myšlenky.
A budete uvnitř mnohem šťastnější, než při scrolování na sítích.
Nevěříte? Zkuste to sami.
S láskou Eliška