V posledním období vnímám, jak se vše zrychluje. Veškeré procesy, události, změny. Vše probíhá s neuvěřitelnou dynamikou a intenzitou. Ještě ráno si myslím, že věci budou probíhat dle původního plánu a těším se na to. Během několika minut se díky jednomu telefonátu situace mění a vše je najednou úplně jinak. Včetně mých emocí.

Když to tak pozoruji, mám pocit, že jediné, na co se mohu spolehnout je, že nic není jisté. Neustálá nejistota a změna. 

S nejistotou se nám obvykle velmi špatně pracuje. Je to něco, před čím se nás naše mysl snaží chránit, vyhýbat se jí. Chceme mít vše pod kontrolou. Snažíme se nejistotě vzdorovat spoustou různých způsobů. Od stabilního zaměstnání a pomyslné jistoty příjmů, koupí pozemků, stavbou domů, uzavíráním smluv vč. manželství apod.

Ruku na srdce, který z těchto způsobů je funkční a skutečně nám dává jistotu? Existuje vůbec něco, co by mohlo nejistotu a nestabilitu, čehokoli co přijde změnit? Já mám pocit, že ne. Vždyť i smrt je svým způsobem nejistá. Kolik z nás ví, kdy a jak zemře a co po smrti nastává? 

Jak s tou nejistotou žít?

Z mé osobní zkušenosti obvykle nejvíce problémů a bolesti nezpůsobuje nejistota sama, ale naše reakce na ni. Respektive často spíše naše snaha o kontrolu a předjímání budoucích událostí. Naše očekávání způsobují naše největší zklamání a utrpení. Ta bolest a vztek, že věci probíhají jinak, než jsme si představovali. Nebylo by mnohem efektivnější snažit se být více otevření různým možnostem a pak si jen počkat, která se stane realitou? Nebylo by lepší, počítat s nejistotou, tak trochu s ní kalkulovat a pak být mile překvapeni, když vše dobře dopadne? Ono se totiž občas stane, že když nepředjímáme, jsme více otevření a uvolnění. A ve finále zjistíme, že celý sled událostí pro nás byl mnohem výhodnější než to, co jsme si původně sami vymysleli.

Největší bolest způsobují naše představy a očekávání.

Mějme to na paměti.

S láskou Eliška